11/12/2009
Soutěž na vizuální styl Pražského jara
Po třech letech používání „kostičkového“ vzhledu se vedení festivalu rozhodlo svou grafickou prezentaci obměnit. V srpnu proto byla vyhlášena soutěž na nový vizuální styl festivalu. Podívejte se, s jakými návrhy přišla do soutěže špičková česká studia.
Požadavky na nový vizuální styl byly především prezentace festivalu jako moderní kulturní události, reflexe tradice festivalu (zejména prostřednictvím respektu k původní značce/logu Františka Muziky a jménu festivalu) a poskytnutí prostoru pro každoroční nové oživení (variace pro jednotlivé ročníky).
Protože si vedení festivalu uvědomuje enormní význam a dopad vizuální prezentace v dnešní době, byla oslovena špičková grafická studia – konkrétně heyduk musil strnad graphic design studio, ReDesign, Roman Werner (který je autorem dosavadní vizuální prezentace Pražského jara), Side2, Studio Marvil, Studio Najbrt a Štepán Malovec ve spolupráci s Bárou Prášilovou). Také v porotě soutěže zasedly výrazné osobnosti českého grafického designu, které zaručily objektivitu hodnocení návrhů: Petr Babák – grafický designér, Karel Haloun – grafický designér a výtvarník, Rostislav Vaněk – vedoucí ateliéru grafického designu a vizuální komunikace VŠUP Praha, Alan Záruba – grafický designér a teoretik a Roman Bělor – ředitel festivalu Pražské jaro. Porota vysoce ocenila nebývalou úroveň a profesionalitu organizace celé soutěže.
Prezentace návrhů jednotlivých studií a hodnocení poroty proběhly dne 22. září 2009 v sídle Pražského jara. Porota jednomyslně vybrala za vítěznou grafickou koncepci Studia Najbrt. Pořadí ostatních návrhů nebylo určeno.
Přečtěte si komentáře k jednotlivým návrhům soutěže. Vítězný návrh si prohlédněte v samostatném příspěvku.
Heyduk Musil Strnad Graphic Design Studio
Návrh vizuálního stylu studia HMS je založen na systému skládání 3 informačních vrstev, z nichž každá má svoji funkci (fotografický motiv, barevná plocha, informační slogan). Tyto základní atributy nového vizuálního stylu se formou přetisků, nebo průhledného prolínání mohou vzájemně vázat v jeden celek a vytvářet tak vizuálně atraktivní kompozice. Jako základní byla zvolena současná korporátní modrá barva pro plochu a doplňková barva pro text. Hlavní fotografické motivy jsou koncipovány jako emotivní obrazy, jež mají navodit dynamickou hudební atmosféru. Systém čtvercové struktury textové vrstvy však umožňuje uplatnění i méně kvalitních žánrových či portrétních fotografií, které jsou součástí programových tiskovin. Modifikace jednotlivých ročníků festivalu by byla akcentována doplňkovou barvou textů sloganu (sv. zelená, fialová ap.) Slogan „Jaro je tady“ plní ve vizuálním stylu úlohu logotypu, který se opakuje na všech aplikacích vizuálního stylu jako jeho doplňková podprahová identita.
ReDesign: Klára Kvízová
Základními prvky návrhu nového vizuálního stylu Pražského jara studia ReDesign jsou tzv. neměnné prvky: původní logo festivalu (autora Františka Muziky), autorské písmo Tabac (českého typografa Tomáše Brousila), jednotné užití typografie názvu festivalu (headline festivalu), koordinovaná škála barev pro užití napříč celým systémem. Tento základ je pak doplněn prvky, které v systému vizuální komunikace rozvíjejí širší tématický prostor. Emoce slova – emoce v hudbě vyjádřená pomocí jazyka a adekvátního typu písma (Addagio, Allegro, Bravo, Solo, Vista apod.) vytváří typografickou databanku „hudebních zvuků a stylů“, kterou lze v rámci marketingové strategie využít pro široké spektrum aplikací. Hra hudebních značek zase přináší neobvyklé kompozice typografických značek, do nichž jsou promítnuty ilustrační fotografie z festivalu. Dirigentské kaligrafie jsou pak volnou grafickou inspirací, odvozenou z pomyslné trajektorie, vzniklé vizuálním záznamem pohybu dirigentské taktovky.
Roman Werner
Soutěžní návrhy Romana Wernera obsahují dvě varianty řešení vizuálu. První, čistě typografická zavádí dominantní prvek číslovky (65, 66, 67…) v podtisku a výraznou monochromatickou barevnost jako základní rozpoznávací prvek pro jednotlivé ročníky festivalu. Odstíny barev by pokaždé měly evokovat jarní optimistickou náladu. Pro druhou variantu platí vše výše zmíněné. Obsahově podobná typografie je doplněna vizuálem, který představují detaily konkrétních hudebních nástrojů převedené do abstraktních grafických prvků – teček a linek. Tyto grafické prvky jsou potlačeny tak, aby umožňovaly umístit čitelně text i přes ně, ale současně působí dostatečně výrazně i mimo něj.
Side2
Studio Side2 předložilo 3 různé koncepce vizualizace hudby. Základním spojujícím parametrem těchto vizualizací je původní značka Pražského jara jako dominantní motiv i hudební symbol a barevné ladění všech návrhů do jednosměrné škály odstínů černé barvy. Důvodem je snaha o vytvoření kontrastu při souběžném uplatnění propagačních materiálů v barevné změti reklamních materiálů běžně užitých v intravilánu města. Obrazové motivy první koncepce vychází ze Smetanovy Mé Vlasti. Jedná se o monochromní černobílou fotografickou abstrakci: pro první rok s tématem světla odrážejícího se na vodní hladině, pro druhý rok s tématem odrazů světla na obloze a pro třetí rok s tématem světla pronikajícího přírodní scenérií luhů a hájů. Obraz je doplněn různorodou volbou typografického písma pro každý ročník.
Další dva koncepty přidávají k černé ještě doplňkovou barvu, která dotváří výtvarně působivou atmosféru pro kombinaci fotografických motivů skládaných do mozaiky kaleidoskopu (hudba jako architektura), respektive rostlinné (ikonické) motivy.
Studio Marvil
Návrh vizuálního stylu Studia Marvil je založen na snaze vizualizovat zážitek a emoce prostřednictvím fotografického seriálu vysoké výtvarné kvality. Na rozdíl od návrhů Štěpána Malovce a Báry Prášilové je fotografický koncept přizvaného fotografa Salima Issy založen na jiné formě stylizace. Aranžovaná barevná, dokumentární fotografie reprezentuje pomyslného návštěvníka festivalu v šesti různých podobách jednoho člověka (vizuální dramaturgie projektu postupně odkrývá, že jde o jednu osobu). Tento virtuální návštěvník festivalu zažívá emoci z hudebního prožitku, která ho na první pohled mění. Systém nabízí komunikaci celého příběhu například v rámci jedné hlavní třídy ve městě, například formou na sebe navazujících citylightů.
V rámci kontinuity jednotlivých ročníků by se v následujících dvou ročnících celá strategie opakovala například s ženou-návštěvnicí, resp. mladou dvojicí. Na aplikacích s fotografiemi interpretů bude využit pouze detail z hlavního motivu. Typografické řešení je standardní a v celé koncepci nemá jiný než čistě funkční charakter.
Studio Najbrt
Studio Najbrt přišlo s konceptem „zhudebněných plakátů“, a to prostřednictvím písma – typografie. Koncept nepředává divákovi pocit z hudby, ale hudbu jako takovou. Informaci si z plakátu přečtete, respektive zazpíváte.
Pro tento koncept byl použit obecně známý cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany (konkrétně úvod druhé básně Vltava). Ta je jakýmsi „hudebním logem“ festivalu, neboť cyklus Má vlast Pražské jaro každý rok zahajuje. Odvážný koncept vyvažují tradičně pojaté další složky grafiky: barevnost (byla použita tradiční světle modrá barva, která vychází z Muzikovy původní značky) a písmo Chronicle, které navazuje na Muzikovo „ef“.
Štepán Malovec a Bára Prášilová
Návrh vizuálního stylu Štěpána Malovce a Báry Prášilové je založen na stylizaci podvědomě snové až fantaskní atmosféry prostřednictvím užití nevšední formy fotografie, resp. fotokoláže. Jejím ústředním motivem, od kterého se vše odvíjí a z něhož vše vychází, je postava magického hudebníka, se kterým přichází do kraje a města po tmavé, chladné zimě jaro. Během tří plánovaných let by byl tento plánovaný koncept využit tak, že ústřední postava by změnila prostředí svého působení (příroda, město, interiér) a tím by ovlinila i stylizovanou atmosféru kampaně. Nálada fotografií by se měnila i v rámci jednoho ročníku – např. motiv na pozvánce na otevírací koncert by byl temnější (podzim jen nerad předává svou moc), zatímco pozvánka na slavnostní zakončení bude již zcela projasněná jarním slunkem.
Další fotografie
